Často se setkávám s dotazem, kdy je potřeba začít u štěněte s výcvikem, jaké plemeno si pořídit. Myslím, že na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, je totiž potřeba si uvědomit, co od psího kamaráda vlastně očekáváme.
Rozlišuji mezi výchovou a výcvikem. Vychovaní by měli být všichni psi, a zda potom psík projde ješte nějakým konkretním výcvikem (záchranářský, stopařina, obrany, obedience, agility, atd.) už záleží na jeho majiteli. Každý, kdo si chce pořídit psa by si tuto skutečnost měl uvědomit bez ohledu na to, zda se jedná o malou čivavku nebo o velkou dogu. Lidé si dnes bohužel často pořizují psy na základě toho, že se jim „prostě líbí“ a zapominají se informovat, k čemu bylo konkretní plemeno vyšlechtěno. Následně se diví, že krásný ohař jim díky svému temperamentu, který v lese potřebuje, rozkouše celý byt nebo že roztomilé šteňátko pitbullteriera jednoho dne vyroste a začne se chovat dominatně. Ti, kdo chtějí pejska pouze jako společníka a neplánují s ním žádný konkrétní sport nebo výcvik, by se měli poohlížet výhradně po společenských plemenech. Ta byla vyšlechtěna, jak už název napovídá k tomu, aby dělala člověku společnost. Takového pejska stačí vychovat a máte bezva kamaráda na procházky i na lenošení u televize. Mezi společenská plemena patři například pudl, kavalír king charles španěl, papillon, mops, buldoček, čivava, brabantíci a mnoho dalších. I tito pejsci však potřebují vychovat. Základním pravidlem výchovy je důslednost. To, co je jednou zakázáno, nesmí být další den povoleno jenom proto, že se majiteli pejska nechce zrovna v tu chvíli situaci řešit.
Číst dále »